Co je ateroskleróza?

Ateroskleróza - „kornatění tepen" - je onemocnění tepen celého organizmu. Je to komplikované onemocnění, které probíhá mnoho let bez příznaků (první projevy postižení tepen lze však citlivými vyšetřovacími metodami prokázat již v dětství). Manifestace aterosklerózy - postižení funkce životně důležitých orgánů (srdce, mozek, ledviny) - má dalekosáhlé důsledky nejen zdravotní, ale i ekonomické, sociální a etické. Více než polovina úmrtí osob středního a vyššího věku je u nás stále způsobena aterosklerotickými onemocněními!

K průběhu aterosklerózy nepříznivě přispívá řada tzv. rizikových faktorů (RF). Většina těchto RF vyplývá z nesprávného životního stylu - kouření, sedavý způsob života, nevyvážené stravování, nadváha. Tyto faktory si může každý ovlivňovat sám - změnou životního stylu. Existují další RF (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, změny na elektrokardiogramu, event. další), na které Vás však může upozornit teprve lékař po komplexním vyšetření.

Prevence znamená včasné předcházení nemoci. Preventivní kardiologické vyšetření je určeno široké veřejnosti a především pracovníkům organizací, které tvoří společné pracoviště EuroMise centra. Preventivní vyšetření nenahrazuje péči o osoby, které jsou pro své cévní onemocnění sledovány a léčeny v některém zdravotnickém zařízení. Pomůžeme jim zjistit případné RF aterosklerózy a poradíme jim, jakým způsobem by bylo možno nepříznivé RF ovlivnit, a tedy jak by bylo možno průběh aterosklerózy zpomalit.

Údaje o vyšetřených osobách zaznamenáváme v naší databázi v anonymní podobě a využíváme jich (po písemném informovaném souhlasu vyšetřené osoby) při řešení řady českých i mezinárodních projektů problémů aterosklerózy a jejich analýzy.

Civilizační choroby - tímto pojmem označujeme skupinu chorob, na kterých se významnou měrou podílí životní styl a prostředí industriální společnosti. Mezi tato onemocnění patří především srdečně-cévní onemocnění, nádorová onemocnění, ale i vředová choroba žaludku a dvanáctníku, některá nervová a psychiatrická onemocnění.

Nejvýznamnější rizikové, ale i ochranné faktory jsou u těchto onemocnění podobné, působí na zdraví společně a jsou mezi nimi významné vazby. Omezení vlivu rizikových faktorů a naopak posílení vlivu ochranných faktorů vyžaduje zejména změnu v chování pacienta. K prevenci i léčbě jakéhokoliv onemocnění je potřebná spolupráce nemocného – u civilizačních chorob jsou však chuť „něco pro své zdraví dělat“  a dobrá spolupráce nemocného se zdravotnickými pracovníky bezpodmínečně nutné.

Změna v chování pacienta – změna jeho životního stylu – zahrnuje čtyři oblasti: zdravou výživu, pohybovou aktivitu, nekuřáctví, schopnost zvládat stresy.

Choroby srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí obyvatel České republiky. Na jejich vzniku se podílí mnoho faktorů, zejména nevhodný životní styl, špatná výživa, kouření, obezita.

Ateroskleróza   – „kornatění tepen“ – je komplikované tzv. zánětlivě degenerativní onemocnění tepen celého organizmu. Je to dynamický děj, účastní se ho řada procesů v celém organizmu, většina těchto procesů je ovlivněna hladinou cholesterolu v krvi. Na vnitřní stěně cév vznikají usazeniny, obsahující především cholesterol. Tyto usazeniny zužují cévy až k jejich případnému uzávěru. Je tak snížen přítok krve k jednotlivým orgánům s následným nedostatečným prokrvením – ischemií -  příslušné oblasti organizmu. Onemocnění probíhá mnoho let bez příznaků, první projevy postižení tepen lze však citlivými vyšetřovacími metodami prokázat již v dětství. K manifestaci aterosklerózy – postižení funkce životně důležitých orgánů (srdce, mozek, ledviny) dochází nejčastěji ve středním věku – kolem 40. – 50. roku věku. Manifestní aterosklerotické onemocnění má dalekosáhlé důsledky nejen zdravotní, ale i ekonomické, sociální, etické. Více než polovina úmrtí osob středního a vyššího věku je u nás stále způsobena aterosklerotickými onemocněními!

Za prvotní proces, který spouští proces aterosklerózy, je dnes všeobecně uznávána porucha funkce výstelky cév, tzv.  endotelu cév - endoteliální dysfunkce. Jednou z hlavních funkcí endotelu je regulace napětí hladkých svalových buněk cévní stěny a tím udržování přiměřeného průsvitu cév. Porucha této funkce endotelu vede v konečném důsledku k trvalému zúžení cév či neschopnosti cév přiměřeně reagovat na podněty, které obvykle působí roztahování cév. přiměřené vazodilatace na podněty, které obvykle vazodilataci způsobují. Endoteliální dysfunkce také mj. zvyšuje schopnost krevních destiček k jejich shlukování a jejich  schopnost podporovat vytváření krevních sraženin v cévách.

Ateroskleróza a její komplikace postihuje muže i ženy, i když zejména u žen v premenopauzálním věku je výskyt tohoto onemocnění významně  nižší než u mužů. Ischemická choroba srdeční postihuje ženy ve vyšším věku než muže, ale prognóza tohoto onemocnění je u žen horší, zejména úmrtnost na toto onemocnění je u žen vyšší než úmrtnost  mužů stejného věku. 

Ischemická choroba srdeční (ICHS) a další komplikace aterosklerózy představují stále jednu z nejzávažnějších příčin mortality i morbidity nejen u nás, ale prakticky ve všech vyspělých státech světa. Navzdory tomu, že terapie ICHS i dalších komplikací aterosklerózy doznala v posledních letech významných změn (nové diagnostické  a terapeutické postupy,  revaskularizační výkony), je třeba si uvědomit, že jde o léčbu již rozvinutého onemocnění. Navíc řada nemocných umírá na ICHS i další komplikace aterosklerózy dříve, než se dostanou do zdravotnického zařízení. O to více se pak dostává do popředí význam jejich prevence. Prevence ICHS pak v praxi znamená především ovlivnění rizikových faktorů (RF), které jsou ovlivnitelné:

K průběhu aterosklerózy nepříznivě přispívá řada tzv. rizikových faktorů (RF). Většina těchto RF vyplývá z nesprávného životního stylu – kouření, sedavý způsob života, nevyvážené stravování, nadváha. Tyto faktory si může každý ovlivňovat sám – změnou životního stylu. Existují další RF (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, zvýšená hladina krevního cukru nebo porucha jeho zužitkovávání v organizmu event. další), na které však může upozornit teprve lékař po komplexním vyšetření. I jejich příznivé ovlivňování spočívá především v úpravě životosprávy. Léčba nepříznivých hodnot RF podáváním léků by měla až navazovat na úpravu životosprávy – udržování optimální váhy, dostatek přiměřeného pohybu, úprava stravování a složení jídla. Tzv. normální hodnoty RF byly stanoveny na základě mnoha studií, které sledovaly někdy i tisíce osob s různými hladinami a kombinacemi RF a vliv těchto ukazatelů na nemocnost a úmrtnost sledovaných osob. Bylo prokázáno, že osoby s tzv. normálními hodnotami RF žijé déle a jejich život je kvalitnější.V průběhu let, kdy je RF věnována odborná pozornost, bylo pospáno na 300 RF – úloha většiny z nich byla však revidována. Hlavní rozdělení RF je na RF neovlivnitelné a ovlivnitelné. Neovlivnitelné RF jsou pohlaví, věk, již proběhlé srdečně cévní onemocnění u daného jedince a výskyt srdečně cévních onemocnění u příbuzných v mladším věku (u mužských příbuzných do 45 let a u ženských příbuzných do 55 let jejich věku). Tři hlavní ovlivnitelné RF jsou vysoký krevní tlak, kouření a zvýšené hladiny tukových látek v krvi. Již bylo řečeno, že většina těchto RF vyplývá z nesprávného životního stylu. K dalším závažným RF aterosklerózy patří nadváha, obezita, cukrovka, vysoká hladina kyseliny močové v krvi, některé faktory provázející zánět, poruchy faktorů srážlivosti a další.

Hypertenze je lékařské označení pro vysoký krevní tlak. Hypertenze může být jedním z příznaků jiného onemocnění, např. onemocnění štítné žlázy. U většiny nemocných s vysokým krevním tlakem – u 95 % osob – však poruchu jiného orgánu nezjistíme. Hovoříme pak o tzv. esenciální hypertenzi  Na jejím rozvoji se podílí mnoho faktorů, je proto označována jako multifaktoriální choroba. Velmi důležitým faktorem při vzniku hypertenze je genetická predispozice, která se pak uplatní prostřednictvím faktorů životního stylu (nedostatek aktivního pohybu, nadměrné solení a nadměrná konzumace alkoholu, nadváha, psychosociální stres, kouření).

Esenciální arteriální hypertenze je také označována za metabolickou chorobu (metabolizmus = látková přeměna v živých tkáních), protože se často vyskytuje současně s metabolickými odchylkami, které samy o sobě mohou být rizikovými faktory aterosklerózy, např. s hypercholesterolemií, s obezitou, s cukrovkou.

Kouření je jeden ze základních RF aterosklerózy. Kuřákem je každá osoba, která vykouří nejméně 1 cigaretu denně. Český kuřák vykouří denně průměrně 15 cigaret, to je téměř 5 a půl tisíce cigaret ročně. Ve světě se odhaduje, že do roku 2020 se počet úmrtí následkem kouření zdvojnásobí. 

Kouření podléhají více osoby s nižším vzděláním a je často spojeno i s jinými odchylkami životního stylu, např. se zvýšenou spotřebou alkoholu, se zvýšenou expozicí i pasivnímu kouření, nedostatkem aktivního pohybu. Stejně jako ve světě, i nás platí, že čím je rodina sociálně slabší, tím relativně více vydává peněz na kouření (a alkohol).

Kouření má přímý toxický účinek na buňky výstelky cév (endoteliální buňky). Takto poškozené buňky cévní výstelky jsou pak zvýšeně citlivé na další škodlivé faktory, např. zvýšenou hladinu tuků v krvi nebo vysoký krevní tlak. Proces aterosklerózy je nastartován.

Varovným příznakem současné společnosti je zejména rostoucí počet kouřících žen a zmenšující se poměr kouřících mužů a žen: v 90. letech minulého století byl tento poměr 4:1, v současné době kouří už jen 2,3krát více mužů než žen.

Zdravotní důsledky kouření jsou notoricky známé, přesto odvyknout kouření je pro většinu kuřáků velmi obtížné – jsou totiž na kouření emocionálně závislí. V plné míře zde platí zásada – začít kouřit je snadné, odvyknout těžké. Protikuřácké snažení by proto mělo začít již u dětí a dospívající mládeže.

Hyperlipoproteinemie je skupina metabolických onemocnění, která představují jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů urychlujících aterosklerózu a vznik jejích komplikací. Hyperlipoproteinemie podobně jako ostatní rizikové faktory aterosklerózy probíhají řadu let bez klinických projevů.

Tukové látky v krvi se vyskytují jako sloučenina bílkoviny – proteinu a samotné tukové látky – lipidu, odtud pojem lipoproteiny. Jejich zvýšená hladina v krvi se nazývá hyperlipoproteinemie.

K nejvýznačnějším patří zvýšená hladina celkového cholesterolu, snížená hladina „hodného“ – HDL cholesterolu (high density lipoprotein – lipoprotein o vysoké hustotě), zvýšená hladina „zlého“ – LDL cholesterolu (low density lipoprotein – lipoprotein o nízké hustotě).

Cholesterol je komplexní lipid - druh tuku, který patří do skupiny sterolů, které jsou obsaženy výhradně v potravinách živočišného původu. Čistý cholesterol je bělavá látka, která připomíná konzistencí vosk, je ve vodě nerozpustný. Cholesterol je pro organizmus velmi potřebný – tvoří se z něho většina hormonů. Příjem cholesterolu potravou je však nutno výrazně omezovat – organizmus si dokáže jeho potřebné množství sám vytvářet. Většinu cholesterolu, kterou přijmeme ve formě živočišných tuků potravou, organizmus složitým metabolickým pochodem z organizmu vyloučí, nadbytečný cholesterol se však ukládá v organizmu v tukových zásobách. Je nutné si uvědomit, že většina lidí v tzv. starém světě přijímá potravu více méně pravidelně, a proto nezužitkuje tuky zásobní. Další nadbytečný cholesterol se dále ukládá jako zásoba „na horší“ časy. A protože se současně většina lidí stále méně pravidelně pohybuje, není překvapivý vznik a zhoršování obezity stále většího počtu „civilizovaných“ lidí. „Civilizovaný“ je v uvozovkách – civilizovaný čluvěk by si měl toto nebezpečí uvědomit a bránit se mu. Velké množství cholesterolu obsahují také žlučové kameny, k jejich tvorbě jsou právě obézní lidé mnohem náchylnější než lidé štíhlí.

Tabulka základních hodnot rizikových faktorů aterosklerózy

 ¹U osob s cukrovkou je žádoucí udržovat hodnoty krevního tlaku do 130/85 mm Hg 

Normální hodnoty RF jsou do určité míry konvenčně stanovené hodnoty – jejich určení však vychází z rozsáhlých studií, sledujících vliv RF na vznik a projevy aterosklerotických onemocnění a jejich následky.

Vhodné je zapamatovat si (zjednodušenou) řadu čísel 6 - 5 – 3 – 2 – 1 pro normální hodnoty hladin cukru a tuků v krvi:
-         krevní cukr – glykémie …….…..do 6 mmol/l
-         celkový cholesterol  ……………do 5 mmol/l,
-         „zlý“ – LDL cholesterol ………..do 3 mmol/l
-         triglyceridy ..……………………do 2 mmol/l
-         „hodný“ – HDL cholesterol…….. vyšší než 1 mmol/l

Účinek dvou a více RF není jen pouhým součtem jejich působení, vlivy jednotlivých RF se násobí!

Obezita nejčastěji vzniká z nerovnováhy mezi příjmem energie ( nadměrným) a výdejem energie ( nedostatečným). Některé rysy životního stylu, které vedou k obezitě ( dieta, nedostatek pohybu) mohou napomoci zvyšování hladin lipidů v krvi. Obezita je  ale kromě aterosklerózy rizikovým faktorem i pro vznik celé řady dalších onemocnění, např. ortopedických, gynekologických atd. Výskyt obezity celosvětově vzrůstá a obezita se tak stala podle vyjádření Světové zdravotnické organizace ( WHO - 1998) celosvětovou epidemií a tím závažným problémem nejen zdravotním a ekonomickým, ale i psychosociálním.

Na druhé straně existují jasné důkazy pro tvrzení, že snížení tělesné hmotnosti významně snižuje rizika, spojená s obezitou.

Mezi ženami a muži je rozdíl v ukládání tuku a rozložení nahromaděného tuku. U žen se hromadí tuk především na hýždích a stehnech –nadměrně nahromaděný tuk v těchto místech je označován jako obezita ženské typu – typ hrušky. Většina tuku u mužů je v oblasti břicha, nadměrné množství značí mužský typ obezity – typ jablko.

Nejčastěji dosud uváděným kriteriem obezity je tzv. hmotnostní index – Body Mass Index – BMI (kg/cm2) – viz tabulka..

Nejnovější parametr, podle kterého určujeme obezitu, je obvod pasu – viz tabulka. 

Obezita – základní obtíže a rizika obezity:
-         hůře se dýchá
-         srdce tluče jako na poplach
-         klouby vyhlašují vrzavou stávku
-         tukové polštáře nejsou jen vadou na kráse
-         mohou být zdrojem zdravotních obtíží a komplikací
-         obezita představuje zvýšené riziko aterosklerózy a onemocnění srdce a cév
-         obezita je rizikovým faktorem chorob souvisejících s látkovou přeměnou, např. cukrovky
-         obezitu obvykle provázejí nemoci pohybového aparátu, např. chronická onemocnění kloubů,  a různé ortopedické vady, např. ploché nohy
-         obezita je rizikovým faktorem i dalších závažných onemocnění, např. nádorových, gynekologických
-         zanedbatelné nejsou ani psychické problémy

Cukrovka – diabetes mellitus: Tato závažná choroba se v minulosti nazývala i úplavice cukrová.
Název vychází z jednoho z příznaků, kterými se toto onemocnění projevuje – velkou žízní a velkým množstvím moče za 24 hodin, nutné k vyloučení nadbytečného cukru v krvi z organizmu.

V souvislosti s cukrovkou hovoří lékaři o epidemii – nemocných s cukrovkou neustále přibývá.

Příčinou onemocnění je porucha metabolizmu cukrů. Cukry v organizmu pomáhá zpracovávat inzulín – hormon, vytvářený ve slinivce břišní. Základem zpracovávání cukrů v organizmu je přiměřená hladina inzulínu a dostatečná citlivost tkání vůči inzulínu.

Podle vzniku onemocnění rozlišujeme dva základní typy cukrovky.

Diabetes mellitus 1. typu vzniká většinou v dětství poruchou imunitního systému např. po těžkém infekčním onemocnění. Rozvíjí se velmi rychle, pacient si vůbec neumí vytvářet inzulín, je nutno mu ho celoživotně dodávat zvenčí. Tímto typem cukrovky trpí malá část – jen asi 5-7 % všech nemocných s cukrovkou.

Mnohem větší podíl nemocných cukrovkou trpí diabetem mellitem 2. typu.

Tento typ cukrovky vzniká pozvolna, dlouho – několik let – může probíhat nepoznaně. Určitou roli při vzniku tohoto typu cukrovky hrají zděděné sklony, ale zejména se uplatňuje životní styl: nadbytek nezdravého a příliš energetického jídla a nedostatek pohybu. Mění se citlivost různých tkání vůči inzulínu a není pak správně regulována hladina krevního cukru. Porušená citlivost tkání vůči inzulínu nutí slinivku břišní ke zvýšené tvorbě inzulínu, postupně vzniká „začarovaný“ kruh – tkáně potřebují více inzulínu, slinivka břišní vytváří čím dále více inzulínu a postupně se vyčerpává. Vznikají dva stavy, které cukrovku podmiňují: na jedné straně necitlivost tkání k inzulínu – inzulínová rezistence, na druhé straně nadměrná hladina inzulínu v krvi – hyperinzulinemie.

První projevy onemocnění přicházejí nejčastěji ve středním a vyšším věku, mohou být nepatrné, nemocný jim nevěnuje pozornost, neléčí se. . Řadu let nemají nemocní žádné obtíže.

Určitou roli hrají dědičné sklony, nejvíce ale ke vzniku onemocnění přispívá nezdravý životní styl: nadměrný přísun energie ve formě příliš energetického jídla a nedostatek pohybu.

Jaké jsou příznaky, které mohou souviset s cukrovkou?
-         špatně a dlouhodobě se hojící i drobná poranění, často s hnisavými projevy
-         únava, skleslost, nápadná žízeň, časté močení většího množství moče
-         nechuť k jídlu, hubnutí
-         necitlivost nohou

Možné závažné komplikace cukrovky:
-         porucha zraku až oslepnutí
-         vznik gangrény dolních končetin a nutnost amputace
-         porucha funkce ledvin až úplné selhání funkce ledvin
 
Cukrovku obou typů umíme léčit, ale onemocnění nelze vyléčit. Nemocní s cukrovkou I. typu musí celoživotně dostávat inzulín. Existuje několik druhů inzulínu s různě dlouhou dobou působení. Většinou je nutné několik druhů inzulínu kombinovat a podávat inzulín několikrát denně. I u těchto nemocných je základem léčby dodržování zásad zdravého životního stylu.

Zvláště u II. typu cukrovky je možno onemocnění zabránit nebo alespoň zmírnit potíže a příznaky s onemocněním spojené. Bezpodmínečně nutná je však osobní zainteresovanost daného jedince a dodržování zásad zdravého životního stylu: dostatečně se hýbat, nepřejídat se, ale jíst pravidelně několikrát denně, nejíst nezdravě, nebýt obézní a udržovat si dlouhodobě přiměřenou hmotnost.

Zásady zdravého životního stylu je nutné dodržovat celoživotně.

Cukrovka se často vyskytuje současně s dalšími závažnými onemocněními – vysokým krevním tlakem, vysokým hodnotami krevních tuků, nadváhou či obezitou a dalšími. Souhrnu těchto onemocnění, vyskytujícími se u jednoho pacienta, říkáme metabolický syndrom. Ohrožení aterosklerózou a srdečně-cévními komplikacemi (srdeční infarkt, mozková mrtvice) je u těchto nemocných velmi vysoké a vyžaduje komplexní léčbu všech součástí metabolického syndromu.

Životní styl – životní návyky - se tvoří již v dětství. Proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost zdravé výživě a pohybové aktivitě právě v dětství i během dospívání.

Zdravý životní styl
-         zahrnuje zejména vyváženou pestrou stravu a dostatečnou pohybovou aktivitu
 
Tělesná hmotnost je výsledkem příjmu a výdeje energie
–        když je energetický příjem vyšší než výdej, ukládá se nadbytečná energie ve formě tuku
–        je-li příjem energie nižší než výdej, je potřebná energie získávána odbouráváním tuků
–        pozor – může dojít i k odbourávání svalové hmoty, pokud není strava pestrá a vyvážená
–        nezbytnou součástí podpory vzniku svalové hmoty je přiměřená tělesná aktivita
-         ukazatelem tělesné hmotnosti je např. tzv. index tělesné hmotnosti (BMI = Body Mass Index) – BMI zdravého člověka by se měl   pohybovat v rozmezí 20 - 25
-         počítá se z výšky a váhy jedince podle vzorce:

tělesná hmotnost (kg)
   výška (m)²

 -        váhové kategorie podle BMI ukazuje následující tabulka: 

Nejnověji se hodnotí riziko srdečně-cévních a metabolických komplikací obezity podle obvodu pasu. Kriteria jsou rozdílná podle pohlaví – viz tabulka:

	Zvýšené riziko	Vysoké riziko
Muži	> 94 cm	> 102 cm
Ženy	> 80 cm	> 88 cm

Tělesná aktivita by měla být pravidelnou součástí našeho životního stylu
 
-         pomáhá vyrovnávat nepoměr mezi příjmem a výdejem energie
-         formuje tvar těla
-         posiluje srdečně-cévní systém – snižuje riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice
-         působí příznivě na metabolizmus tuků, zejména cholesterolu  v organizmu, tím snižuje riziko aterosklerózy
-         posiluje jednostrannou činností oslabené svaly, zejména zádovbé a břišní, tím odstraňuje svalovou nerovnováhu
-         pomáhá odreagovat se od problémů, odbourává stres, tím prospěje psychice a posiluje imunitní systém
   
Výdej a příjem energie je u každého jedince individuální
-         je proto dobré vědět, jaké množství energie je jedinec schopen během dne vydat
–        započítává se nejen pohybová aktivita ve volném čase, ale i náročnost práce v zaměstnání
–        přibližnou spotřebu energie za hodinu při různých činnostech ukazuje tabulka

 

činnost	kJ	kcal
základní látková přeměna, spánek	do 300	do 70
aktivity vsedě, vyžadující malé pohyby: šití, pletení, čtení, psaní, sledování televize, oblékání	do 400	do 90
lehké domácí práce a práce na zahrádce: umývání nádobí, žehlení, psaní na stroji, klidná procházka	400-800	90-190
středně těžké domácí práce: ruční praní, stlaní, luxovánísport: chůze 4 km/hod., zdravotní gymnastika, klidná jízda na kole	800-1000	190-240
těžší domácí a údržbářské práce: mytí oken, klepání koberců, tapetování, malování stěnsport: chůze 6 km/hod., bruslení, pomalé plavání,  míčové hry – rekreačně	1000-1 500	240-360
sexrychlejší sportování: aerobik, lyžování, běh, tenis, jízda na kole 15 km/hod.	1500-1900	360-460
intenzivní sportování: atletika, rychlé plavání, veslování, běhy, lyžování, boxi	1900-2500	460-600
soutěžní sportování	nad 2500	nad 600

Prevence – předcházení onemocnění a opatření ke snížení rizika vzniku onemocnění - je nedílnou součástí kontinuální péče o zdraví. Prevence je však možná jen za účinné spoluúčasti obyvatelstva. Jedním z důležitých předpokladů účinné  prevence je zájem každého jedince o vlastní zdraví a jeho znalosti, jak je možné danému onemocnění předcházet.  

Předejít předčasnému vzniku srdečně-cévních onemocnění aterosklerotického původu znamená:
-         zpomalit proces aterosklerózy
-         to je možné úpravou základních RF k tzv. normálním hodnotám
-         je tedy nutné znát, jaké hodnoty jsou normální
-         současně by měl každý člověk znát svoje vlastní hodnoty RF
-         úprava a udržení „normálních“ hodnot RF znamená  především dodržování zásad správné výživy 

Ovlivňování RF:
-         proč RF ovlivňovat?
                 - prodloužíme život
                 - zlepšíme kvalitu života
-         konkrétní léčba pro jednotlivé RF je odlišná
-         některé principy léčby jsou společné 

  
Základem prevence, ale i léčby srdečně cévních onemocnění je omezení rizik životního stylu, zejména v oblasti výživy, kuřáctví, tělesné aktivity a stresu.

Základem léčby aterosklerotických onemocnění a léčby většiny RF není užívání léků, ale  správný životní styl – užívání léků obvykle přispívá jen k řešení dílčích problémů:

správný životní styl znamená:
-         zdravé stravování
-         nekouřit
-         dostatek přiměřeného pohybu
-         udržení přiměřené hmotnosti
-         naučit se překonávat stresy

 Vše souvisí se vším:
-         přiměřená hmotnost     x     krevní tlak
-         přiměřená hmotnost     x     cukrovka
-         pohyb                           x     krevní tlak

U osob, u kterých dosud nebylo prokázáno poškození některého orgánu, hovoříme při léčbě RF o prevenci primární. Ovlivňování RF by nemělo přestat ani u osob, které již prodělaly srdečně cévní onemocnění – zde hovoříme o prevenci sekundární – snažíme se předejít opakované srdečně cévní příhodě.

Při léčebném působení na RF ať již bez léků – úpravou životosprávy, nebo léky, je tedy třeba vzít v úvahu všechny přítomné RF a případně i další onemocnění, která by mohla léčbu ovlivnit a na RF působit tzv. globálně.

Léčbě RF by mělo předcházet určení celkového rizika u dané osoby, tj. určení pravděpodobnosti, se kterou daný jedinec onemocnění aterosklerózou, resp. se u něho objeví obtíže a projevy, provázející aterosklerotické postižení určitého orgánu. Na poškození prokrvení jsou nejcitlivější srdce (vzniká srdeční angína nebo srdeční infarkt), mozek poškození vede k mozkové mrtvici) a ledviny (selhání očišťovací schopnosti ledvin). 

Znovu upozorňuji, že i tak závažné onemocnění jako je srdeční infarkt může proběhnout nepozorovaně, aniž by pacient měl nějaké obtíže. Na druhé straně ale může poškození prokrvení srdečního svalu vést až k náhlé smrti bez jakýchkoliv předchozích varovných příznaků a obtíží.               

Rizikoměr - bodování:
A: výživa - 0 - ryby, čerstvé ovoce a zelenina, málo masa, rostl. tuky
                  2 - čerstvé ovoce a zelenina, málo masa, rostl. tuky
                  4 - málo nebo žádné ovoce a zelenina, převážně  rostl. tuky
                  6 - málo nebo žádné ovoce a zelenina, převážně  živočiš. tuky

B: pohyb - 0 - pravidelný pohyb - nejméně 1 hod. denně
                 1 - běh nebo 1 hod. chůze nebo chůze do schodů
                 2 - minimálně 1/2 hod. chůze
                 3 víceméně tělesná netečnost

C: kouření - 0 - nekuřák
                   3 - do 5 cig. denně
                   6 - do 15 cig. denně
                   9 - nad 15 cig. denně

D: základní riziko - zvýšený cholesterol
                            - kouření
                            - cukrovka
                            - hypertenze
                            - nadváha

Riziko - body:  - 2 - pouze zvýšený cholesterol
                          4 - zvýšený cholesterol + 1 další RF
                          6 - zvýšený cholesterol + 2 další RF
                          8 - zvýšený cholesterol + 3 další RF

Celkový počet denních rizikových bodů:
1. Před uložením ke spánku sečtěte body uplynulého dne. Součet udává hodnotu denního rizika - zapište ji např. do kalendáře
2. Na konci týdne sečtěte všechny denní hodnoty a vyhodnoťte týdenní riziko vzniku aterosklerózy
 
Vyhodnocení: do 14 bodů - životní styl je vzorný, riziko aterosklerózy je malé
                       15-56 - pokuste se ještě lépe dodržovat zásady správné životosprávy
                       57-91 - životní styl je bezpodmínečně nutno změnit
                       nad 91 bodů - žijete nebezpečně, riziko je vysoké až příliš vysoké