V roce 1974 byla započata primárně preventivní studie zaměřená na výskyt a vývoj rizikových faktorů a výskyt aterosklerózy u mužů středního věku (40-50 let) v městské populaci. Byla to první multicentrická studie tohoto typu v Československu, koordinována pracovníky Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Jedním z pracovišť zahrnutých do této studie je II. interní klinika 1. LF VFN UK v Praze. V následující části jsou uvedeny cíle a základní výsledky studie zjištěné na II. interní klinice.

Základní cíle longitudinální studie byly:

zjistit prevalenci RF aterosklerózy v populaci nejvíce ohrožené manifestními klinickými projevy aterosklerózy, tj. u mužů středního věku (40-50 let),
sledovat dlouhodobě vývoj RF a možnosti a účinnost komplexní intervence RF aterosklerózy na incidenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) ve sledované populaci.

V rámci studie bylo na II. interní klinice 1. LF VFN UK vyšetřeno 1417 mužů ve věku 40-50 let žijících na území města Prahy. Podle zdravotního stavu a přítomnosti rizikových faktorů (rodinná anamnéza, kouření, hypercholesterolemie, hypertenze a obezita) byli tito muži při vstupním vyšetření rozdělení do tří skupin.

normální skupina (N) - muži bez RF a bez klinické manifestace KVO (353 mužů),
riziková skupina (R) - muži s alespoň jedním RF, bez klinických známek KVO (961 mužů),
patologická skupina (P) - muži s orgánovou manifestací aterosklerózy nebo s onemocněním, které vylučovalo jejich dlouhodobé sledování (např. ca, pokročilé jaterní či renální selhání) (103 mužů).

Muži z normální a rizikové skupiny byli od počátku studie vyšetřováni aspoň jednou ročně až do současné doby. Patologická skupina nebyla dále sledována vůbec.
Po prvních deseti letech studie bylo zjištěno, že nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v rizikové skupině přibližně 6 krát vyšší než ve skupině normální. Přitom v rizikové skupině se během deseti let vyvinulo nebo zemřelo na KVO 16,8 % mužů středního věku, kdežto v normální skupině to bylo u necelých 3 % mužů. Populační atributivní riziko říká, že ze všech případů onemocnění či úmrtí na KVO v populaci městských mužů středního věku jsou za to v 78 % zodpovědné právě uvažované rizikové faktory. Tyto závěry jsou nejen statisticky významné, ale také i z pohledu veřejného zdraví obyvatelstva a prevence KVO.
Pro zájemce zde uveřejňujeme podrobnější popis studie a výsledků.

2. Rekonstrukce prsu jako nedílná součást komplexní terapie karcinomu prsu

Jedním z cílů studie bylo porovnání dvou metod rekonstrukce prsu (syntetický implantát vs. vlastní živá tkáň) vzhledem k době přežití a relapsu.

3. Vliv Apo B genu na metabolismus lipidů u diabetiků typu II

Diabetes mellitus je často se vyskytující onemocnění v naší populaci. Jedná se o poruchu metabolismu lipidů, která má mnoho příčin a rizikových faktorů. Cílem studie bylo ukázat možný vliv 3'VNTR Apo B genu na hladiny lipidů u diabetiků typu II.

4. Souvislost Apo E alel s Alzheimerovou demencí

Cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že alela e4 genu Apo E souvisí s výskytem Alzheimerovy demence.

5. Ferritin jako další možný rizikový faktor pro aterosklerózu

Cílem studie bylo prokázat hladinu ferritinu v krvi jako další možný rizikový faktor aterosklerózy.

6. Vliv diabetu na tloušťku intimy

Kardiovaskulární onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtí v mnoha zemích. Studiem rizikových faktorů aterosklerózy se zabývá mnoho odborníků. Jedním ze závažných rizikových faktorů je diabetes mellitus a jeho důsledky. Jeví se, že diabetes má vliv na tloušťku intimy a tak přispívá ke vzniku aterosklerózy.

7. Identifikace osob pomocí polymorfismu 6-ti genů DQ?, LDLR, GYPA, HBGG, D7S8, GC, zmapování situace v České republice

Identifikace osob na základě genetické informace je založena na poměru pravděpodobností genetického profilu (důkazu) příslušných osob za podmínky nějaké události či tvrzení (domnělý otec je skutečný otec proti tvrzení, že skutečný otec je neznámá osoba). Úkolem analýzy dat bylo zmapování frekvencí výskytu genu DQalfa, LDLR, GYPA, HBGG, D7S8, GC v české populaci a charakterizace vhodnosti těchto genů k identifikaci osob.

8. Vliv genů CBS a MTHFR na hladinu homocysteinu

Kardiovaskulární onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtí v mnoha zemích. Studiem rizikových faktorů aterosklerózy se zabývá mnoho odborníků. Mezi rizikové faktory zkoumané v poslední době patří koncentrace homocysteinu v krvi. Na metabolismu homocysteinu se podílí geny CBS a MTHFR. Cílem studie bylo ukázat možný vliv různých forem genů CBS a MTHFR na hladinu homocysteinu.